Princip č.1

Horsemanship je přirozený.

 Texty o osmi principech můžete najít všude na netu, takže já se zaměřím na mé pojetí principů - jak je chápu a jak je používám já. První princip - horsemanship je přirozený. Jde o to, že nemůžete někam jít s koněm a tam "dělat Parelliho", protože horsemanship děláme pokaždé, kdy s  koněm jsme. Je to jen využití jejich instinktů a vzorců chování k tomu, aby nebyli rádi jen se svými druhy, ale i s námi ... Kůň je jediný býložravec žijící ve stádě, který je přizpůsoben k tomu, aby nosil člověka na zádech. je také schopen projít neuvěřitelnými změnami, proto dokázal pžežít v průběhu miliónů let. nestačí chtít, musí se i umět vědět. proto je strašně důležité učit se jak od koní, tak od lidí, kteří na tom jsou lépe. Nikdy neříkejte - že nějáký člověk od koní vás nemůže už nic naučit. Protože od každého si něco odnesete - buď kladného a snažíte se převzít jeho styl, nebo v negativním slova smyslu - a v tom případě víte, jak ne. Horse-Man-Ship jsou tři slova psaná dohromady. je to kůň a člověk jdoucí bok po biku. Horse-Man-Ship je stejně tak pro lidi jako pro koně, ale kůň přišel první. V tomto ohledu je nutné pochopit, že kůň je "kořist" a řídí se třemi nejdůležitějšími instinkty:

- sledovat nebezpečí (dávat si pozor)

- od strachu vždy utéct

- nevlézt do stísněných prostor (klaustrofóbie)

Kůň je od narození zbabělec, klaustrofobik a snadno spanikaří. Každý kůň je jinak citlivý. Někteří koně jsou bojácnější něž jiní, stejně jako jsou někteří koně více klaustrofobičtí. můžeme ovlivnit, jak se kůň bude chovat v různých situacích s námi, můžeme ho naučit respektu k naší osobě a tím, jak se budeme chovat, získáme i jeho důvěru. Ale nikdy nezměníme jeho povahu, jak se hodně lidí snaží. To zkrátka a dobře prostě nejde. Kůň nejprve reaguje a pak teprve přemýšlí: nějdřív zběsile utíká pryč a otočí se až když se cítí v bezpečí.

                                         

Typický příklad: kůň strčí nohu mezi plaňky plotu a zachytil se. Tím že je od přírody "srab" a klaustrofobik, nedokáže v klidu myslet. "Sakra, zachytila se mi tam noha". Místo toho spanikaří, nedokáže myslet logicky a snaží se uniknout za každou cenu, i za cenu toho, že si ublíží. To je důvod, proč koně učit koně aby stál klidně, když se mu někde zachatí noha. Je to hra a možná mu jednou zachrání kůži. Stejně tak můžete svého koně na jízdárně naučit stát v klidu s lanem kolem nohou - stalo se mi, že na prochýzce se mi klisna zamotala do nějákého drátu a zůstala stát, a čekala až to z ní sundám. Je to opravdu praktický cvik.

Netvrdím, že každý kůň je takto citlivý a reaguje takhle extrémně. Někteří koně jsou klidnější a nepanikaří tolik jako jiní, každý kůň se narodil s určitou citlivostí. Když si někdo koupí koně, většinou si chybně myslí, že mu patří i jeho srdce, tělo i duše, a kůň by měl podlehnout jeho přáním. Ale kůň je individualita, ne majetek. Pokud chcete, aby vás kůň nebral jaoko predátora, musíte mu dokázat, že se s vámi může cítit bezpečně a pohodlné. Je důležité pochopit, že člověk je od přírody nepřítelem koní, predátor. Mnoho lidí pak znervózní, když se jejich koně začnou chovat jako kořisti a ne jako jejich partneři. A to samé platí pro koně, když se jejich majitelé chovají jako predátoři. Lidé myslí jako lidé (a ne jako koně), a když se jejich kůň řídí svými instinkty, tak podle nich zlobí. Musíme pochopit to, že kůň je od přírody "naprogramován" jako kořist.

 Koně jsou "kořist" kvůli těmto třem znakům

- Jsou cítit tím, co žerou - trávou

- Jejich oči jsou posazeny na stranách hlavy, což znamená, že mají dobrý rozhled na obě strany. To jim umožňuje dobré periferní vidění a mohou tak snadno vidět predátory plížící   se za nimi. Nevýhodou je, že se špatně zaměří na určitou věc, hůže zaostřují.

 . jako kořisti jsou koně citliví na nebezpečí, lidi, místa, změny a věci

 Lidé jsou "predátoři" kvůli těmto třeam znakům:

 - Jsou cítit tím, co žerou - masem

 . Lidé mají oči v přední části obličeje, jako predátoři. Lidé se snadno zaměří na určitou věc a dobře zaostří i pohybující se předměty, periferní vidění je slabší.

 - Lidé někdy nejsou citliví na nebezpečí, lidi, místa, změny a věci.

 U Horse-Man-Shipu se musí stát 100% člověk koněm, němůžeme ale  po koni chtít aby se stal člověkěm, ani na půl %. My po nich totiž něco chceme. Oni po nás ne. Možná si těď řeknete - co třeba krmení? To po mě chce kůň každý den. Ale proč? Vinou člověka - zvykl ho na to, zavřel ho do boxů, takže i za to může človšk. Naše úloha vůdce znamená pomoci koni stát se odvážnějším, méně klaustrofobickým a nereagovat panikou. Opravdový horsemanship nastává, když se kůň stane odváženějším, méně bojácným v úzkých prostorách a raději zůstane stát, než aby panikařil a prchal před nebezpečím. A člověk musí být dostatečnš důsledný, aby ho kůň začal brát jako autoritu a ne jako predátora nebo pomalého "tupce" který je docela vtipný, ale není na něj spoleh.

Princip č. 2

Nebuď předpojatý

Lidé jsou stále předpojatí. Věří, že koně jsou bezpeční a jednodušší. Vycházejí z toho, že kůň, který byl ježděn, je také jednoduše jezditelný. Předpokládají, že stejná tréningová technika funguje u každého koně. Myslí si, že je to chyba koně, pokud něco neklape. Předpokládají, že to, co kůň zvládl dnes, zvládne automaticky i zítra. Donmívají se, že koně myslí stejně jako lidé a že si cení stejných věcí. Věří, že stádové zvíře nikdy nezraní člověka, věci nebo sebe samo, pokud mu hrozí nebezpečí. Ale nic z toho není pravda. Jestli jste si už při čtění tohoto textu říkali - vím, že to tak není, jste na té nejlepší cestě ;)

                                           

Je jednoduché předvídat a naučit to i koně. Nepředvídejte (nepředpokládejte), že kůň dnes vstane na stejné straně boxu jako včera, kůˇn žije z minuty na minutu a každý den vstane na jiné straně boxu. Na druhou stranu je těžké naučit koně nepředvídat co se stane. Pokud budeme s koněm tři dny za senbou jezdit na jízdárně a zastavíme před východem (bránou) když chceme slézt, naučíte tak koně, že jakmile zastavíme před bránou, je konec tréninku.  Čtvrtý den kůň zastaví sám u brány a bude čekat, až slezete. Proto měňte čas a místa, kde zastavíte. Změna bude koně nutit přemýšlet a odhadovat a ne předvídat. Budete tím rozvíjet jeho hodnoty a rozhled.

 Další příklad: Pokud budeme tři dny za sebou jezdit na jízdárně, pak pojedeme ven a asi v jednu míli se otočíme a bedeme cválat domů, čtvrtý den začne váš kůň hned po otočení směrem domů "caplovat" a bude nervózní. Naučíte ho předvídat, že jamile se ujede určitá vzdálenost, otočíte s ea poběžíte domů. Při správném použití horsemanshipu pomoci komunikace se musíte naučit nepředvídat.

 Princip č.3